Z historie zahrádkářů a zahrádkářských výstav            v Žirovnici

...Každé lidské dílo má svůj počátek a rozvíjí se podle toho, jak bylo založeno. Cenným vkladem pro to, aby dílo rostlo, kvetlo a vydávalo plody, je upřímnost, nezištnost a nadšení lidí. To vše stálo i u zrodu žirovnického zahrádkářství a posléze také zahrádkářských výstav, z nichž se těšíme a které obdivujeme už padesátý rok.

Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny 

Začátky žirovnického zahrádkářského společenství sahají do ledna roku 1918, kdy byl v Žirovnici založen díky MUDr.Krásnému Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny. Členy se stalo kolem 250 žirovnických občanů. Předsedou byl tehdejší starosta města Jan Fišer. Městská rada dala spolku do užívání část školní zahrady, kde se pěstovaly sazenice listnáčů a jehličnanů. Již v prvním roce činnosti osázel spolek lipami silnici ke Stranné a vzniklo tak nazváno Čechovo stromořadí. V příštím roce byla osázena stromky stráň u Hutního rybníka. První světová válka činnost spolku přerušila. Oživení jeho činnosti nastalo až v roce 1929, kdy na náklad města vysázeli členové spolku jabloně na silnici k nádraží a částečně i na ulici Smetanově, která spojuje ulici Počáteckou a Nádražní. V roce 1931 se spolek přihlásil za člena Odbočky Československé jednoty ovocnářské. Podle zápisu ze schůze Okrašlovacího spolku ze 17.1. 1933 bylo rozhodnuto, aby byla provedena parková úprava Havlíčkova náměstí vysazením listnáčů, jehličnanů, 14 záhonů růží, 4 záhonů floxů a různých křovin (např. šeříku a jasmínu).

Odbor zahrádkářů

Za historicky důležitý lze považovat zápis z výroční schůze Okrašlovacího spolku 25.3. 1935, podle něhož byl přijat návrh na ustavení odboru zahrádkářů při Okrašlovacím spolku v Žirovnici. Do výboru zahrádkářů byli zvoleni : František Tyšl, Jan Raffl, František Valenta a Bedřich Havel. Hned v následujícím roce přistoupili zahrádkáři k osvětové činnosti - pěstitel Vaněk z Chrudimě provedl instruktáž zahrádkářů o praktickém ošetřování ovocných stromů. V témže roce bylo uskutečněno chemické ošetření stromů v zahrádkách vysokotlakou stříkačkou zakoupenou z prostředků zahrádkářů. Po Mnichovu a za války došlo ke stagnaci činnosti spolku, je zaznamenána pouze jeho účast při budování koupaliště u rybníka Budín v roce 1940. Za války zahynul v koncentračním táboře také jeden ze známých žirovnických zahrádkářů Stanislav Peřina.

Místní organizace Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu v Žirovnici

29.9. 1957 byl založen Československý ovocnářský a zahrádkářský svaz s působností celorepublikovou.Místní organizace v Žirovnici byla založena v roce 1961, kdy se 4.ledna uskutečnila na podnět Otty Jelínka první zakládající schůze žirovnických zahrádkářů. Jako důvod jejího založení uvedl O.Jelínek péči o domácí zahrádky, o pěstování zeleniny, květin a též péči o vzhled města, zejména parků na náměstí a v Žižkově ulici. Zakládající schůze se zúčastnilo 32 občanů, do výboru se dobrovolně přihlásili Lubomír Scháněl , Otto Jelínek, Kamil Váňa, Jaroslav Nečas, Jindřich Nehyba, Blahoslav Voharčík, František Tyšl a Josef Dušta. Spolek zprostředkoval členům adresy podniků, které prodávaly sazenice stromků ovocných i jehličnanů, travní a zeleninová semena. Na členských schůzích se promítaly filmy o zahrádkářství, členové výboru jezdili na besedy do okolních vesnic a měst. Výpěstky členů byly vystavovány ve výkladech místních obchodů a ve výlohách budovy autobusového nádraží.

Zahrádkářské výstavy v závodním klubu KPŽ

V roce 1960 byl z bývalého hostince U Dvořáků upravil knoflíkářský podnik závodní klub. A právě tady uspořádali zahrádkáři v červenci roku 1963 první výstavu květin, ovoce a zeleniny. Do r. 1968 se konaly v Klubu pouze letní výstavy, a to v červenci, v r.1969 a 1970 byly v říjnu podzimní výstavy. Od roku 1971 už se konaly dvě výstavy ročně, letní a podzimní. Na letní výstavu v r.1971 se na 160 exponátů 17 vystavovatelů přišlo podívat 120 návštěvníků, na podzimní výstavu, kde bylo 250 exponátů ovoce a zeleniny od 10 vystavovatelů, přišlo 250 návštěvníků. Do roku 1975 narůstal počet vystavovatelů, exponátů i návštěvníků takřka raketovým tempem. Zatímco v r. 1972 bylo na letní a podzimní výstavě celkem 300 exponátů a 530 návštěvníků, v roce 1975 to už bylo 680 exponátů a 2086 návštěvníků. Výstavy se také začaly specializovat na určité druhy květin ( mečíky, tulipány, narcisy, růže, kosatce), ovoce (jablka, hrušky) a zeleniny (karotka, rajčata, cibule, česnek).

Ceny pro zahrádkáře v roce 1975

Z konkrétních údajů o výstavách uveďme ze zahrádkářské kroniky pro zajímavost, kdo získal v roce 1975 ocenění za své výpěstky: 1.cenu za jablko Jonathan dostal J. Dvořák ze Štítné, 2.místo za jablko Gascogneho šarlatové J.Šimánek, 3.cenu za hrušku Williamsovu červenou MUDr. J.Kříž, čestné uznání obdrželi B.Emrová a O.Jelínek. V expozici zeleniny získala 1.cenu tykev ananasová B.Raffla, 2.cenu celer L.Tůmy ze Stranné, 3.cenu karotka V.Kyby z Cholunné, Čestné uznán dostal J.Karbaš za kolekci ozdobných tykví, J.Tomec ze Stranné za bílé zelí a MUDr. J.Kříž za kolekci rajčat. V květinách : 1.cenu získala růže Königische Hoheit MUDr. J.Kříže, 2.cenu růže Christian Dior J.Karbaše, 3. cenu růže Blue Monn MUDr. J.Kříže.

Výstavy v 70. a 80.letech

O zajímavé exponáty a propagaci výstav se obětavě staral v 70. a 80.letech výbor MO ČOZS, v němž byli MUDr.J.Kříž (předseda od r.1970), Jaroslav Karbaš, Bořivoj Raffl, Ladislav Fišer, Bohumil Picek, Blahoslav Voharčík, Otto Jelínek, Vincenc Juliš, Josef Havlíček, Boleslav Doležal a Jaroslav Pokorný. Výstavy se postupně rozrostly, jezdili na ně lidé nejen z okolních měst a obcí, ale doslova z celé republiky. Návštěvníci si mohli prohlédnout krásné a lákavé zahrádkářské výpěstky- květiny, ovoce, zeleninu, ale i zajímavé průvodní expozice keramiky, perleťových výrobků, knih beletristických i odborných, obrazů, fotografií, kaktusů, umělých hnojiv a chemických ochranných prostředků pro zahrádkáře. Mohli si koupit výpěstky, sazenice, semena aj. Bylo připraveno občerstvení. Zájem byl i o promítání barevných diapozitivů, které připravil MUDr.Kříž, o odborné přednášky a zahrádkářské poradenství. Podzimní výstavy se konaly obvykle společně s myslivci, s rybáři a včelaři. Od r. 1976 se konaly zahrádkářské výstavy v Sokolovně a od roku 1978 už jsou známé pod názvem Zahrada Vysočiny. V roce 1981 se Zahrada Vysočiny poprvé konala na zámku. Podzimní výstava v roce 1982 se ještě konala v zámku a v Sokolovně, ale od roku 1983 už zahrádkáři vystavují jen na zámku a od r. 2007 též v rekonstruovaném zámeckém špýcharu.